Shrnutí
- Peníze schované doma sice nemizí, ale postupně ztrácejí kupní sílu kvůli inflaci, ne krádeži.
- Čím víc peněz leží ladem, tím citelnější je ztráta jejich reálné hodnoty v čase.
- Podle toho, kdy peníze budete potřebovat, patří na běžný účet, spořicí účet, termínovaný vklad, nebo do investic.
Peníze pod matrací sice nemizí, ale postupně ztrácejí svou kupní sílu. Stále tak doma vidíte stejnou částku, jenže její skutečná kupní síla se rok za rokem zmenšuje. Na vině přitom není zloděj, ale inflace.
100 000 Kč dnes není 100 000 Kč za deset let
Představte si, že si dnes odložíte 100 000 korun a dalších deset let s nimi nic neuděláte.
Pořád budete mít 100 000 korun. Jenže pokud ceny porostou průměrným tempem 4,6 % ročně, bude mít tato částka za deset let kupní sílu přibližně 64 000 korun v dnešních cenách.
| Částka na začátku | Částka po 10 letech | Reálná kupní síla po 10 letech | Přibližná ztráta kupní síly |
| 100 000 Kč | 100 000 Kč | cca 64 000 Kč | cca 36 000 Kč |
Jinými slovy: Na účtu vám zůstane stejná částka, ale koupíte si za ni klidně i o třetinu méně.
Kupní síla znamená, kolik zboží a služeb si můžete koupit za určité množství peněz.
Jinými slovy: Nejde jen o to, kolik máte korun, ale co si za ně reálně pořídíte.
Například:
Když máte 1 000 Kč a rohlík stojí 2 Kč, můžete si koupit 500 rohlíků.
Když za pár let stojí rohlík 5 Kč, za stejných 1 000 Kč si koupíte už jen 200 rohlíků.
Pořád máte 1 000 Kč, ale jejich kupní síla klesla.
Kupní síla peněz se nejčastěji snižuje kvůli inflaci. Ceny rostou, a pokud vaše příjmy nebo úspory nerostou stejně rychle, koupíte si za stejné peníze méně než dřív.
Jednoduše řečeno: Kupní síla ukazuje skutečnou hodnotu peněz v běžném životě.
Čím více peněz leží ladem, tím více ztrácíte
Inflace neukrajuje jen z menších úspor. U vyšších částek už mohou být rozdíly velmi citelné.
| Částka schovaná na začátku | Přibližná reálná hodnota za 10 let při inflaci 4,6 % ročně | Přibližná ztráta kupní síly |
| 50 000 Kč | cca 32 000 Kč | cca 18 000 Kč |
| 100 000 Kč | cca 64 000 Kč | cca 36 000 Kč |
| 300 000 Kč | cca 192 000 Kč | cca 108 000 Kč |
| 500 000 Kč | cca 320 000 Kč | cca 180 000 Kč |
Neznamená to, že byste neměli mít žádnou rezervu. Naopak.
Finanční rezerva je základ každého zdravého rozpočtu. Pro nečekané výdaje nebo výpadek příjmů se obvykle doporučuje mít stranou částku odpovídající třem až šesti měsícům běžných výdajů. Ideální je pro tyto účely spořicí účet, kde jsou peníze rychle k dispozici a díky úročení je vliv inflace pozvolnější.
Pokud však máte naspořeno více, než kolik potřebujete na několik měsíců běžných výdajů, vyplatí se zamyslet, zda část peněz nemůže plnit jiný účel.
Kam uložit peníze, abych se neokrádal/a?
V první řadě záleží na tom, kdy budete peníze potřebovat:
- Peníze na běžné výdaje patří na běžný účet.
- Finanční rezerva na spořicí účet.
- Peníze, které nebudete potřebovat několik let, mohou najít lepší využití například na termínovaném vkladu nebo je vhodné je investovat.
- Na dlouhodobé cíle, jako je důchod, bývají vhodné nástroje, které mají větší šanci dlouhodobě inflaci překonat.
Nejdůležitější tak není najít jeden „nejlepší“ produkt. Důležité je vědět, kdy budete své peníze potřebovat, a podle toho je rozdělit.
