Shrnutí
- Téměř 1,7 milionu smluv zůstává ve starém penzijním připojištění.
- To sice garantuje, že účet neskončí v minusu, cenou za tuto jistotu je ale velmi opatrné investování a omezený výnos.
- Kdo má do výběru peněz například ještě deset a více let, může přechodem do doplňkového penzijního spoření dát svým úsporám větší šanci růst.
Staré penzijní připojištění zůstává mezi lidmi před důchodem nejrozšířenějším penzijním produktem. Podle výzkumu České bankovní asociace ho využívá 56 % lidí ve věku 50 až 65 let, kteří si odkládají peníze na stáří. Doplňkové penzijní spoření má 18 % z nich.
Oba produkty podporuje stát a na oba může přispívat zaměstnavatel. Zásadně se však liší v tom, jak se naspořené prostředky zhodnocují.
Garance chrání zůstatek. Ne jeho kupní sílu
Staré penzijní připojištění funguje v transformovaných fondech. Ty nesmějí účastníkům připsat záporné roční zhodnocení. Pokud by hospodaření fondu skončilo ve ztrátě, musí ji penzijní společnost dorovnat. Proto investuje velmi opatrně, především do státních a kvalitních firemních dluhopisů. To omezuje riziko, ale zároveň i možnost výraznějšího výnosu.
Na výpisu tak sice neuvidíte minus, kupní síla naspořené částky přesto může klesat. Když fond vydělá 1 % a ceny za stejnou dobu vzrostou o 3 %, máte na účtu sice více korun, ale pořídíte si za ně méně.
Staré penzijko tedy chrání zůstatek před nominální ztrátou. Před inflací vás samo o sobě neochrání.
DPS dává úsporám větší prostor k růstu
Doplňkové penzijní spoření neboli DPS umožňuje zvolit fond podle věku, doby do plánovaného výběru i toho, jak velké kolísání jste ochotni přijmout.
Konzervativní fondy investují hlavně do dluhopisů. Vyvážené je kombinují s akciemi. Dynamické dávají akciím největší prostor. Vyšší podíl akcií znamená výraznější výkyvy, ale také větší šanci na dlouhodobý růst. Hodnota účtu může v některých letech klesnout. Čím déle však mohou prostředky ve fondu zůstat, tím více času mají na překonání slabších období.
Kolísání je cenou za možnost vyššího výnosu. U dlouhodobého spoření proto nerozhoduje jediný rok, ale výsledek za celé období.
Proč má přechod smysl
Rozdíl mezi oběma produkty není jen technický. Může rozhodnout o tom, kolik peněz budete mít v penzi.
Velká část lidí stále spoří v produktu, který kvůli povinné garanci využívá jen omezené možnosti zhodnocení. Máte-li do plánovaného výběru ještě deset a více let, můžete přechodem do DPS zvýšit šanci, že se už naspořená částka i nové vklady zhodnotí lépe.
Nejde tedy jen o výměnu staršího produktu za novější. Jde o volbu mezi jistotou, že zůstatek nominálně neklesne, a možností využít zbývající čas do penze k lepšímu zhodnocení peněz na penzi.
DPS není jen pro mladé
Delší doba do důchodu je silným důvodem ke změně, nikoli však jediným. DPS může dávat smysl také lidem po padesátce nebo těm, kteří se už důchodovému věku blíží. Nemusíte přitom volit dynamický fond. Můžete si vybrat opatrnější způsob investování a využít další možnosti nového penzijka.
Jednou z nich je předdůchod. Ten lze čerpat až pět let před dosažením důchodového věku. Nejde o státní důchod, ale o pravidelnou výplatu vlastních úspor. Na rozdíl od předčasného důchodu předdůchod trvale nesnižuje budoucí státní penzi. Během jeho čerpání za vás stát platí zdravotní pojištění a vy můžete dál pracovat, například na kratší úvazek.
DPS tak nemusí sloužit jen k lepšímu zhodnocení. Může také vytvořit finanční most mezi zaměstnáním a řádným důchodem.
Převodem nezačínáte od nuly
Rozhodnete-li se pro změnu, nevybírejte naspořenou částku na svůj účet. Požádejte o její převod do DPS. Přesune se celý zůstatek včetně státních příspěvků, příspěvků zaměstnavatele a dosavadního zhodnocení. Zachová se také odspořená doba.
Důležitá je také volba fondu. Příliš opatrná varianta nemusí přinést očekávanou změnu, příliš dynamická může být před blížícím se výběrem zbytečně riziková. Nedívejte se proto jen na výnos za poslední rok. Zajímejte se, do čeho fond investuje, jak se mu dařilo v horších obdobích a zda odpovídá době, po kterou chcete peníze ještě nechat pracovat.
Co si před rozhodnutím zjistit
- Za kolik let budete peníze skutečně potřebovat?
- Jak velký dočasný pokles byste unesli?
- Mohl by se vám hodit předdůchod?
- Jaký fond odpovídá vašemu věku a plánované době spoření?
Otevřete poslední výpis z penzijka. Zjistěte, kolik máte naspořeno, co vám nabízí současná smlouva a za kolik let budete chtít peníze čerpat. Pak porovnejte, co by s vašimi úsporami mohl udělat přechod do DPS. Spočítejte si to.
